Ach, ty zuby...

Minulý týden mi byla hozena pomyslná rukavice a já ji zvedla. Uvědomuji si, že se pouštním na tenký led. Ale i tak jsem se do toho vrhla 😊

Jak čistit dětem zuby? Kdy s tím začít? Dělat to i přes jejich odpor?

To je věčné téma a otázky, na které si musí každý rodič najít svoje odpovědi.

Já vám můžu jen napsat, jak to dělám já. A pro srovnání jsem ještě poprosila svoji kamarádku, která má zase jiný přístup.

Tento článek bude asi trochu delší. Ale jinak to nešlo.

JAK TO MÁM JÁ:

Všechny tyhle neoblíbené činnosti, jako například čištění zubů, stahování předkožky nebo strach z vody, jsem řešila v klidu. Nikdy jsem se z toho nesnažila dělat téma. Vždy jsem vysvětlovala, domlouvala a snažila se z toho udělat legraci. Když to opravdu nešlo, netlačila jsem, prostě jsem počkala, až dítě dospěje do bodu, kdy na to bude zralé.

Zuby jsem svému staršímu synovi začala zkoušet čistit asi až v roce. Dlouho byl jen kojen a normální jídlo příliš nejedl. Ale moc jsem neuspěla. A čím byl syn starší, nevole se zvyšovala. Nakonec nechtěl otevřít pusu vůbec a nic nepomáhalo.

Co se dalo dělat? Měla jsem si na něj kleknout a za pomoci manžela ho násilím přimět otevřít pusu a zkusit mu vyčistit zuby? Mám pocit, že by to ani nešlo. Jaký by pak byl náš vztah? Jak by utrpěla důvěra mezi námi? Nechtěla jsem to riskovat.

Tak jsem to nechala být. Uklidnila jsem se a přestala to řešit.

Kartáček zůstal venku, občas si s ním hrál. V tabletu jsme nainstalovali hru na zubaře a opravovali zvířátkům zoubky. Znal důsledky a věděl, jak tomu předcházet. Ale stejně si myslím, že to moc nechápal.

Jednoho dne, někdy po druhém roce, si začal zuby čistit sám. Byla to tedy spíš taková legrace před spaním, kterou vymyslel manžel a syn ji přijal. Postupem času si nechal zuby pořádně vyčistit i od nás.

Teď je mu 3,5 roku, zuby si čistíme bez problému každý večer, a pokud vím, nemá žádný kaz.

Je pravda, že syn nedostával do jeho dvou let žádný cukr. A dostával vitamin K2, který směřuje vápník přímo do kostí a zubů (tělo totiž muže mít dostatek vápníku, ale pokud nemá i dostatek vitamínu K2, neumí s ním hospodařit). Nikdy neměl antibiotika. To prý také ovlivňuje kvalitu zubů. Ale také je pravda, že jsem ho déle než dva roky v noci kojila, což zoubkům prý moc neprospívá.

U zubaře byl dvakrát, ale vždycky si jen sedl na křeslo. Víc jsme z něho nedostali 😁

MOJE KAMARÁDKA...

...se dcerce starala o zoubky odmalička: "Hned, jak se okolo půl roku objevil první zoubek, začaly jsme používat ten gumový prsťáček, a to hlavně kvůli tomu, aby si zvykala. Byla to vlastně taková zábava. Takové nové kousátko. A v půl roce jsem s dcerou poprvé šla na preventivní prohlídku k zubařce. "

Postupem času, jak zoubky přibývaly, došlo na klasický štětinový kartáček, ale holčička začala protestovat: "Zkoušela jsem to s pohádkou, s písničkou, při koupání ve vaně, společně - kdy mi čistila zoubky ona a pak já jí, se zrcátkem, se svítícím kartáčkem, se zvířátkem, snažila jsem se vysvětlovat... Mám pocit, že jsem zkusila fakt všechno, ale nečistit zuby, jsem se bála."

A jak to dopadlo?

"Nakonec jsem zavedla metodu, kdy dítě leží na zádech hlavou ke mně a já jí nohama přimáčknu ruce. Zní to hůř, než to ve skutečnosti je. Dcera si na to nakonec zvykla a k mému překvapení to už bere jako hru. Rozhodně to byl pro nás obě menší stres než všechny metody před tím."

Zajímalo mě, jak čištění vypadá dnes...

"Zoubky čistíme dvakrát a výjimečně i třikrát denně. Vždy ráno a důkladně večer. Někdy i odpoledne před odchodem z domu. Jídelníček dcery je bohužel složený i ze sladkých jídel a tak to nepodceňuju. Ale sladké nápoje nepije. To je podle zubařů na zoubky prý nejhorší."

I přesto, že se moje kamarádka chovala zodpovědně a nic nepodceňovala jako já, našla dcerce v jejich 1,5 letech při čištění kaz na stoličce.

S dcerou chodila k zubaři odmalička. Zuby čistí poctivě. Cukr dcera nedostala asi do jednoho roku. O vitamínu K2 v souvislosti se zuby donedávna neslyšela. Dcera ale ráda chroupá chlorellu, která má prý dezinfekční účinky a u dětí podporuje zdravý růst zubů. Antibiotika nikdy neměla. Kojená byla také přes dva roky, a to i v noci.

ZÁVĚR

Tak vidíte. Zde máte dva rozdílné přístupy dvou matek. Jedna matka je nezodpovědná salámistka a druhá matka pečlivka 😁

Neodsuzujte a nenapodobujte nás. Pouze se inspirujte a najděte si vlastní přístup.

Informací a přístupů je plno a chápu, že je těžké se v tom zorientovat. Dokonce, když se zeptáte zubaře, každý vám řekne trochu něco jiného. Takže, jak se říká: babo, raď 😉

Já osobně si nemyslím, že každodenní čištění znamená zdravé zuby. A zároveň,  že pokud nečistím, všechny zuby se nutně musí zkazit.

Určitě bych byla opatrná na čištění zubů přes odpor dětí.

Na našem příkladu můžete vidět, že čištění zubů není všechno. Ve hře je i plno jiných faktorů: strava, vitamíny, sladkosti, kojení, antibiotika nebo tvar a kvalita zubů.

A navíc - znáte sílu pozitivního myšlení? Čím víc na něco myslíme, tím více si to přitahujeme. Ale funguje to i s negativními věcmi: hrůza z kazů, kazy přitahuje.

Blábol!

Opravdu?

Počítám s tím, že tento můj nepopulární názor se většině z vás nebude líbit, ale na to máte právo 😊

Vaše Kudrnatá máma

PS: Těm, které dočetly až sem, moc děkuji a prozradím vám, že příště se můžete těšit na článek o tom, co dělat, když už kaz je. O tom, jak to řešila jedna z nás...