I máma může dělat chyby

Moc děkuji za všechny vaše reakce k pondělnímu článku o školkách. Je vidět, že je to u většiny z nás stále palčivé téma. Určitě se k tomuto tématu někdy vrátím. Pokud vás ale už nyní zajímá, jak lze žít bez školky, co je to domácí vzdělávání nebo chcete vědět víc o traumatech, které dětem často nevědomě způsobujeme, mrkněte na Zdeňku a její profil @detijsoutakylidi. Najdete tam zajímavé a poučné čtení. Určitě doporučuji 👍

A teď zase trochu z jiného soudku...

Když mi moje kamarádka minulý rok řekla, že odjeli na dovolenou a zapomněli doma tašku s věcmi pro její dceru, nechápala jsem, jak se to může stát. Není to ani rok a já jsem udělala úplně stejnou chybu 😆🙈

Přijeli jsme k mojí mamince na prodloužený víkend. Večer jdu koupat děti a začnu hledat tašku s jejich věcmi. Ups. "Miláčku, kde je ta taška? Proč jsi ji nechal v autě?" "Jaká taška, v autě už nic není!" Polila mě horkost. Taška zůstala doma na přebalováku.

Dětičky nakonec spaly nahaté a naštěstí jsem v kabelce našla jednu rezervní plenku pro malého. Druhý den jsme museli v levném oblečení chtě nechtě něco přikoupit. Naštěstí bylo teplo a stačilo jen pár kousků.

Jak se říká, když se daří, tak se daří. V sobotu jsme ještě absolvovali výlet do zoo - a co myslíte? Máma opět perlila. Taška pro děti s křupkami, vodou, svačinkami a tentokrát i náhradní plenkou zůstala doma. Pití i svačinky se daly koupit. A náhradní plenku mi naštěstí věnovala jedna soucitná maminka, kterou jsem poprosila.

A co z toho plyne za poučení? Člověk může být blbej, ale musí si umět poradit 😁

Nakonec člověk zjistí, že toho ty děti tolik nepotřebují a nemusí s sebou tahat tolik zbytečností.

Vím, že jsem psala, jak musí být máma vždy připravená. Teď jsem se ovšem přesvědčila, jak jsou děti přizpůsobivé a jak se s nimi dá hezky improvizovat.

Důležité je zase jako u všeho - nepranýřovat se za to, zasmát se tomu a najít řešení.

Mohla jsem začít křičet, hledat viníka, svalovat vinu na manžela. Pomohlo by mi to? Taška by se stejně neobjevila a akorát bychom se rozhadáli a zkazili si výlet.

Vím, že je někdy moc těžké podobné a horší situace ustát a zůstat klidná. Chce to dýchat a dýchat a dýchat a pak začít přemýšlet. Co teď a co potom?

Když uklidním sebe, začnu nahlas přemýšlet, co budeme dělat. To hodně pomáhá. Můj chlap se toho hned chytne, přestává vyčítat a začne přemýšlet taky. Často vymyslí lepší a jednodušší řešení než já a začíná jednat. Obvykle také pomáhá si prostě říct o pomoc: "Vím, že jsem to zkazila, ale můžeš mi, prosím, pomoct. Potřebuji, abys ... "

Zapomenutá taška na letní víkend je vlastně sranda, ale při cestování s dětmi se může stát cokoliv a je potřeba zůstat týmem.

Naše výčitky a osočování ničemu nepomůžou. Nervozita z nás se lehce přenáší na děti a ty pak začínají pobíhat, křičet a prudit. Všechno se zhoršuje. Když se naučíte zůstat klidná, situace se nezačne vyhrocovat do extrému.

A věřte, opravdu to jde naučit. Je to dovednost jako každá jiná, ale chce to cvik. Mně v tom děti cvičí každý den 😁

Ale pokud je potřeba vykřičet se, křičte. I to muže pomoci uvolnit atmosféru. Ale vysvětlete to potom dětem. Ty jsou z toho často zmatené a nechápou, co se děje. "My jsme na sebe s tátou křičeli, promiň, vím, že ses bál, ale já jsem potřebovala ten vztek dostat ven. Už je mi lépe. Jak se cítíš ty?"

Váš klid a schopnost z nepříjemné situace udělat srandu je vaše superschopnost, která pomůže vašemu muži i vašim dětem.

Jak zvládáte stresové situace spojené s cestováním vy?

Hezký den!

Kudrnatá máma

Ps: Až vás na výletě požádá nějaká cizí maminka o darování plenky, kdo ví, třeba to budu zase já 😁 Letos už jsem na to expert. Tímto dotyčným maminkám ještě jednou moc děkuji ❤️

Fotky jsou z výletu v Jihlavské ZOO.