Jak se vrátit do své role mámy?

Říká se, že odchod a loučení jsou těžké, někdy ale může být těžší návrat.

Nedávno jsem si psala s jednou maminkou, která byla sama na zotavovací dovolené a po návratu jí bylo hůř, než když odjela. Já teď prožívám něco podobného.

Je těžké být máma a každý den vstávat s pocitem, že jste vůbec nespala. Je těžké být tu každou minutu pro každého a nic za to nedostávat. Je těžké a i nemožné plnit na jedničku roli mámy, manželky, hospodyně a pořad se u toho usmívat.

Jet na dovolenou muže být ta nejhezčí věc, která vás po dlouhé době potká. Já si ji opravdu užila. Čistá a teplá termální  voda mi opravdu udělala dobře. Navíc jsem to měla s plným komfortem, takže jsem se nemusela o nic starat. Vařil a vymýšlel jídlo někdo jiný. Uklízet nebylo co. Měla jsem na starosti "jen" své dvě děti a většinu času jen to malé, které když se unavilo, spalo v kočárku a já mohla relaxovat ve vířivce.

Zdálo se nemožné opustit svůj každodenní stereotyp mámy. Ale bylo neuvěřitelně snadné zvyknout si na bezstarostný život na dovolené. Tak rychle jsem zapomněla, jaké to bylo těžké.

Ale každé prázdniny jednou končí... A co vás čeká doma?

To, na co jste už malém zapomněla:

nikdy nekončící nádobí, hračky, kam se podíváte, každodenní vymýšlení nejrůznějších jídel, nekončící úklid...

Dalo by se jmenovat a jmenovat. No prostě najednou vám vadí všechno, co jste dříve dělala automaticky. Najednou vám nějak nejde navázat na to, z čeho jste odjela. Najednou nevíte kudy dál. Chce se vám křičet, ale na koho? Na nevinné děti nebo na manžela, který vás nikdy nedokáže pochopit?

Chce se vám utéci a být aspoň zase chvíli sama sebou. Zároveň víte, že je to velice těžké a zdá se to i nemožné skloubit to s rolí mámy.

Je to vyčerpání? Je to nervové zhroucení? Je to syndrom vyhoření?

Nejste rozbitá. Nejste divná. Jste jen unavená máma, co paradoxně po dovolené potřebuje ještě víc zvolnit. Potřebuje klid a pomalejší rozjezd. Potřebuje si najít nějakou radost. Potřebuje se v tom svém světě zase zorientovat.

Maminky nedělejme ze sebe pořád hrdinky. Je v pořádku zvolnit. Je v pořádku vše nezvládat. Je v pořádku být unavená, vzteklá nebo nevědět, co se s vámi děje. Je v pořádku vypadnout ze své role.

To, že si tohle všechno dovolíte, vám může paradoxně pomoci najít sílu jít dál a jít třeba zase jiným směrem nebo jinou rychlostí. Nemusíte se vracet na stejné místo, odkud jste odešla. Najdete nový způsob, jak být máma.

Krásný den!

Kudrnatá máma