Kdy už tam budem aneb cestování s dětmi

Znáte tento adrenalinový sport? Ne? Tak doporučuji, určitě vyzkoušejte.

Vím, že je začátek září a mnohé z vás řeší spíše školní a školkové problémy. V tom mají výhodu rodiny, které využívají domácí vzdělávání. Můžete si cestovat v klidu mimosezónu. A pokud už vás v dohledné době žádné cestování nečeká, stejně si můj článek přečtěte. Třeba v něm najdete skryto mezi řádky něco víc...

A jak takové cestování s malými dětmi vypadá? 

Nedá se nic moc naplánovat dopředu. Ale pořád musíte mít připravené různé krizové plány. Musíte umět rychle a operativně řešit nastalé problémy. Musíte se je snažit předvídat a dopředu eliminovat. Musíte mít s sebou všechno a musíte to umět sbalit do příruční taštičky. Musíte se ale i v té taštičce umět orientovat. Protože rychle vytáhnout tu správnou věc může často zabránit nejedné katastrofě. Často není čas hledat, kde je co. Musíte mít pevné nervy a když už je ztratíte, tak to nikdo nesmí poznat. Musíte si umět za každou cenu a v každé situaci poradit.

Myslíte si, že to je nějaký nábor na pozice do NASA? Ne, to jsou běžné vlastnosti každé mámy, která se někam vypraví s dětmi. A jak jsem zjistila, je skoro jedno, jestli je to jen na nedaleké hřiště nebo na delší dovolenou.

Takže milé maminky, nebojte se cestování s dětmi. Jestli chodíte na procházky, předpoklady k tomu již máte.

Jinak dovolená je sice náročná, ale stojí to za to. Každá cesta, každý výlet, každý pobyt vás sice vyhodí z vaší komfortní zóny, ale to je právě to, co my - mámy, ale i naše děti, občas moc potřebujeme.

Aspoň na chvíli se vymaníme z toho klasického ubíjejícího stereotypu. A ať už zažíváme cokoli, ať už je to jakkoli fyzicky nebo psychicky náročné, vlastně si odpočineme. Dělá to ta změna prostředí, nové vjemy a jiné ruchy.

To vše nás najednou nutí řešit jiné problémy a přemýšlet jinak. A často se i stává, že nás tato změna změní a posuneme se dál.

Já například teprve po naší dovolené s ročním synem pochopila, proč syn v noci špatně spí. Doma normálně spal v dětské postýlce. Ale v noci se snad každou hodinu budil. Bylo dost úmorné ho pořád dokola uspávat a pokládat do postýlky a potichoučku odcházet.

Na dovolené dětská postýlka nebyla a tak nebylo zbytí a syn spal s námi. A tenkrát poprvé spal celou noc. Po návratu z dovolené se už do dětské postýlky nevrátil a já se konečně vyspala taky. Teprve díky dovolené jsem pochopila, že syn potřeboval ke klidnému spánku bezpečí maminy postele.

Takže, ženy, nebojte se a občas skočte i do neznáma. Kdo ví, v čem vám to pomůže.

Naši kluci dost špatně snášejí jízdu v autě. Vydrží tak dvě hodiny v kuse. A dostat se s nimi někam dál, mi vždycky připadalo nemožné.

Letos už jsem ale dostala odvahu to vyzkoušet. Věděla jsem, že budu potřebovat nějaký plán. A tak jsem s heslem - i cesta může být cíl - začala studovat mapu.

Celkový čas do cíle byl 7 hodin. Uvědomila jsem si, že to lze rozdělit na tři kratší úseky po cca dvou hodinách, a to už se dalo zvládnout.

Vyrazili jsme po obědě, vím totiž, že v téhle době mladší v autě usne, a tak se taky stalo. Uf, jedno dítě z krku. Za to ten starší. Ten nám dal. Asi znáte oblíbenou větu všech dětí, která vás dříve či později rozhodí: Kdy už tam budem? 😖 (druhá je asi: chci něco papat). No, tak v tomto smyslu jsme zdolali první úsek.

Přes noc jsme se ubytovali u mojí mamky, kam akorát časově vyšel první úsek naší cesty. Odpočinuli jsme si, děti si pohrály s babičkou a ráno jsme se opět vydali na cestu. Cesta ubíhala s písničkami a nějakými hrami. Další zastávka byla v bratislavské Zoo. Děti se tam vyběhaly a doslova vybily svoje neúnavné baterky. Zbytek cesty do cíle pak hezky chrněly (i ten starší).
Tak vidíte, i zdánlivě neřešitelné situace se dají vyřešit. 😉 Stačí překonat svoje strachy a jít do toho.

Někdy pomůže napsat si na papír, čeho všeho se bojíte. A když to pak uvidíte napsané, třeba zjistíte, že na vše se najde řešení. Třeba, že vás to děsí víc, než by mělo. Třeba, že některé strachy jsou nelogické. A třeba najednou už nebudete mít důvod, proč to neudělat.
A takhle to samozřejmě funguje se vším, nejen s cestováním 😊

A čeho se bojíte vy?

Každý váš problém může být jako tento krokodýl. Koukněte se na něj z jiné perspektivy. Třeba zjistíte, že není důvod, proč se ho bát.

Krásný den!
Kudrnatá máma