Máma pracující

Když jsem minule psala o pocitech a hodnotách ženy jako mámy, napadlo mě, že vlastně mnoho žen pracuje. Začalo mě proto zajímat, jak to mají ony.

Cítíme se méněcenné a máme pocit, že nás společnost odsuzuje. Zajímalo mě, jestli ty pracující mámy nemají náhodou také nějaké svoje strašáky. Jestli jim nevadí, že netráví tolik času s dětmi, že nedělají to teplo domova. Jestli jim někdo nenadává, že jsou ambiciózní kariéristky.

Přiznám se, že jsem často pracující mámy odsuzovala. 

Nechápala jsem, proč jim je přednější kariéra a peníze před vlastními dětmi. Nebo tedy - ve skrytu duše jsem je chápala, ale byly to takové ty kyselé hrozny. Původně jsem také chtěla svou mateřskou roli skloubit s prací, ale nepodařilo se mi to. A tak jsem se pasovala do role mámy - maminky a začala jsem to dělat naplno. Často jsem jim ale záviděla, že mají kam utéct a s kým si normálně popovídat. Ale moje dítě bylo tak neodložitelné, že to prostě nešlo. A tak jsem si začala říkat, že je jednoduché utéct do práce a vzdát se svých povinností. Že je těžší obětovat se a být máma na plný úvazek.

Dnes už moc dobře chápu obě stránky věci. Dnes se dvěma dětmi mám víc energie, než jsem měla s jedním. Dnes potřebuji také nějakou tu svoji seberealizaci, abych mohla být zase šťastná máma. Proto vlastně vznikl tento blog a projekt Kudrnatá máma.

Na mojí nové cestě jsem se seznámila se spoustou zajímavých maminek. A v souvislosti s dnešním tématem bych vám chtěla představit jednu mámu - pracující, a jak to má nastavené ona.

Martině je 37 let a má dvě děti - čtyřletého syna a sedmiměsíční dceru. Pracovat nikdy nepřestala, akorát samozřejmě pracovní tempo přizpůsobuje rodině a jejím potřebám. Pracuje v oboru on-line marketingu a strategií. Zastupuje několik subjektů a navíc je i šéfredaktorkou odborného časopisu. Hodně věcí si dělá sama, ale má na starosti i tým lidi. Práce ji baví a naplňuje, je pro ni koníčkem. Pracuje převážně z domova.

Na otázku proč pracuje, mi odpověděla:
Protože chci, protože můžu a protože mě to baví. Finanční stránka je pro mě jen příjemný bonus. Samozřejmě mě baví být nezávislá, vydělávám dokonce víc než manžel, ale to není to hlavní.

Jak vypadá tvůj pracovní den?
Starší syn chodí už do školky, ale s dcerou jsem v podstatě pořád. Mohu pracovat i s ní, v ničem mě to neomezuje. Vezmu notebook a lehnu si na zem, klečím, sedím :) Mnoho věcí řeším online. Jenom, když mám fyzické schůzky, tak dcerku hlídá babička.

Měla bych obavu, jak pracovní vytížení mámy nesou její děti...
Syn podle mě nestrádá. Má svoji maminku na 100%, když přijde ze školky. A společné chvilky si moc užíváme. Naopak ví, že maminku práce baví. Chci dětem ukázat, že práce není opruz nebo za trest. Snažím se je naučit, že v životě můžou dělat vše, co je baví. Že je tak život mnohem hezčí. Snažím se jim být dobrým vzorem. Díky práci jsem klidnější a vážím si společných okamžiků.

A co na to říká tvůj manžel?
Manžel mě má rád, vychází mi vstříc a podporuje mě. Bez toho by se to vůbec nedalo dělat. Hledáme vždy způsob, jak všechno skloubit a zatím se nám to daří. Když bylo něco moc důležitého, vzal si kvůli mě i dovolenou.

Jak se cítíš jako žena - matka, která pracuje?
Cítím se výborně! Jsem naplněna po všech směrech. Uspokojuji svůj mozek. Potřebuji totiž stále něco dělat. Doma si pak s manželem máme o čem povídat, máme si pořád co říct. Máme spolu velké sny a plány. Nikdy jsem od něj nepotřebovala ani korunu. Všechno, co chci, si umím sama koupit - od bot po sedačku nebo letenky do Thajska. Manžel zase platí všechno kolem bydlení. Vyhovuje nám to. Výčitky nemám. Všechno začíná a končí v hlavě. Mám to tam srovnané. Nevím, jak to mají jiné mámy, ale já když dítě spí, tak pracuji, namísto sjíždění nesmyslů v televizi nebo na internetu.

S negativními reakcemi se nesetkávám, protože se obklopuji lidmi, kteří mají stejné nebo podobné smýšlení. Jednou jsem na písku od jedné cizí maminky akorát slyšela, že nechápe, jak to jako dávám, že ona má na zítra naplánované praní. Nevím no, já peru denně a větší pozornost této činnosti nedávám.

Občas si večer s manželem oba otevřeme počítače a sedíme vedle sebe u stolu, cucáme víno a smějeme se, kam jsme to dopracovali :) To myslím teď ironicky, tato situace je výjimečná.

Nestrádají ani děti, ani moji klienti, ani manžel, ani já. Našla jsem balanc a jsem za to strašně vděčná.

To byl příběh jedné z nás, maminky - pracující. Martina je velice inspirativní člověk. Vždy srší energií a vše řeší s lehkostí a úsměvem. Měly byste ji zažít na Instagramu v jejích svérázných videích @pracujeme_na_materske

Na téhle kouzelné osobě je krásně vidět, že je nejdůležitější být spokojena sama se sebou. Ten náš pocit méněcennosti souvisí hlavně s naším nastavením. Protože ty mámy - pracující to mají v sobě moc dobře srovnané. Mají svoje silné PROČ a nepochybují. Nezajímá je, co si myslí ostatní. Jsou prostě šťastné a pak je šťastná i celá jejich rodina. A to je pro ně podstatné.