Problémy, o kterých se stydíme mluvit
Po porodu často začneme mít problémy, o kterých jsme dříve nevěděly. Zdravotní problémy, o kterých se nám špatně mluví s ostatními. Často se stydíme někomu svěřit a často nedokážeme jít k doktorovi. Tento fakt mi připomněla jedna česká komedie, která se právě zaměřuje na zdravotní obtíže s konečníkem.
Podle statistik tím trpí skoro každá žena, ale výjimkou nejsou ani muži. Bohužel ani mě se tento problém nevyhnul.
Ač jsem porodila za přítomnosti mého manžela, čímž se odkryla velká část naší intimity, stejně jsem se styděla jemu nebo i komukoli jinému říct, že trpím velkými bolestmi a krvácením při vyprazdňování.
A co začnete dělat, když se bojíte někomu svěřit, natož jít k doktorovi? Začnete googlit. A co se dozvíte? Že jisto jistě trpíte rakovinou a brzy umřete. Strach vše zhorší a s ním i všechno ostatní.
Já jsem svůj "malý" problém nakonec vyřešila a dnes už nechápu, proč jsem se tenkrát tak styděla jít k doktorovi.
Ale právě proto mě moc potěšil film režiséra Jiřího Vejdělka S písni v tísni, který vtipně vypráví sice příběh muže, ale muže trpícím problémem, který často trápí nás ženy po porodu: hemeroidy a anální fisura.
Film na CSFD není moc dobře hodnocen a asi i chápu proč. Je nutné k tomu přistupovat jako k lehké komedii. Některé scény jsou přitažené za vlasy a příběh je trochu předvídatelný. Ale ta celá pointa o tom, jak překročit hranice vlastního strachu, je moc hezká a troufám si tvrdit, že pro mnoho lidí i užitečná. A to je určitě dobrý důvod, proč se na film podívat (stále lze shlédnout on-line na iVysílání).
Krásná je scéna, jak hlavní hrdina zpívá oblíbenou písničku prezidenta Havla "Ach synku, synku" a přitom řeší svůj zadní problém. Je to náhoda? Nebo má výběr písně hlubší kontext 😁
Každopádně, když to shrneme obecně - já, víc než kdo jiný, chápu, že jsou problémy, se kterými si samy neporadíme. Bojíme se odsouzení, stydíme se říct si o pomoc. A je jedno jestli jde o hemeroidy, sexuální problémy nebo to, že si nevíme rady se svým dítětem.
Někdy je potřeba sebrat všechnu odvahu a jít do toho. Někdy to chce jen čas. Někdy pomůže najít nezaujatého člověka a "jenom" se svěřit. Už to samotné vám dá sílu začít problém řešit.
Pokud chcete, jsem tady. A děkuji vám za důvěru.
A těm z vás, které už to udělaly a začaly své problémy řešit, moc gratuluji. Ale nezapomeňte. Ten první krok je sice nejtěžší, ale je nutné se posunovat dál. Klidně to mohou být jen malé krůčky, ale každý ten jeden krůček nás dostane na jiné místo. Jsme v pohybu, něco se děje, jdeme dál. A to je důležité.
Všem moc držím palce!
Krásný den!
Kudrnatá máma