Proč miminko nespí?

Když si toho malého drobečka přinesete z porodnice, je to obvykle úžasný spáč. Teda až na mého prvního syna. Ten vřískal celý pobyt v porodnici. Pamatuji si, jak jsem tam s ním po nocích jezdila po chodbách v tom pitomém vozítku a snažila se ho uspat. V pokoji jsem nechtěla být, abychom nevzbudili druhou maminku. Z chodeb nás vyhazovaly sestřičky. A tak jsem až do rána seděla na návštěvnickém pokoji. Nakonec mi syn vždycky usnul v náručí. A tak jsme spolu spali v křesle a já se bála pohnout, aby se nevzbudil. Syn spí špatně dodnes. 

Vždy existuje výjimka z výjimky a tou byl můj první syn. Druhý syn byl předpisové miminko. Od začátku spal krásně.

Když si přinesete miminko domů, spí skoro pořád.

Když si přinesete miminko domů, spí skoro pořád. Až je vám líto ho budit na krmení, jak vám nařídí v porodnici. Já jsem se - po zkušenostech s prvním - naučila děti nikdy nebudit. Nakonec si syn sám udělal frekvenci na kojení a sám si vytvořil svůj systém, kterému jsem se přizpůsobila. Asi měsíc to bylo nejspokojenější miminko. Čím byl větší hluk, tím spal lépe. A nic ho nevzbudilo.

Úplně malá miminka jsou z bříška zvyklá na hluk, a tak mnohdy potřebují stejné podmínky, i když už jsou na světě. Proto pro spokojený spánek nebo pro jeho prodloužení pomáhá tzv. bílý šum. To je zvuk, který napodobuje hluk orgánu. Pro tyto účely se prodávají různé hračky. V nouzi stačí zapnout vysavač nebo digestoř. Já používala starý telefon, který byl odpojen od wi-fi a bez simky. Dobré je také miminka zavinovat. Z bříška jsou zvyklá na těsný prostor, a tak pokud nejsou v zavinovačce, mohou mít ze začátku problém s volností. Často se budí rozmáchnutím ručiček a leknutím (tzv. Moroův úlekový reflex.)

Asi po měsíci se vám miminko začne ze spaní probouzet náhlým nářkem. Začne se uprostřed spánku kroutit, naříkat a mnohdy zase samo usne. To je to pověstné bolení bříška. Začnete řešit, co můžete sníst.

Myslím, že tahle otázka je hodně individuální. S prvním synem jsem jedla všechno a nic mu nebylo. S druhým nepomáhalo nic. Nakonec jsem začala podávat probiotika pro děti, aby se mu dříve vytvořil střevní mikrobiom.

 Nakonec oba synové skončili u mě v posteli. Tam jim bylo konečně dobře.

Co se týče toho kde a v čem má miminko spát, tak já mám jasno. Zkoušela jsem od péřové peřinky přes prázdnou postýlku s tvrdou matrací snad všechno. Nakonec oba synové skončili u mě v posteli. Tam jim bylo konečně dobře.

Jak dítě roste, spí méně a hůře. Začne se budit při sebemenším zvuku. Pokud se vzbudí předčasně, je protivné až do dalšího spánku. Pokud to nepochopí samo, je vaším velkým úkolem vysvětlit mu, že existuje den a noc a že se spí hlavně v noci. Dokud to nepochopí nevyspíte se.
Když to pochopí nevyspíte se stejně, protože to že miminko spí celou noc, znamená, že se třikrát až čtyřikrát za noc probudí a chce jíst. Takže jste prakticky stejně pořád vzhůru.

Proto mám pro vás radu nad zlato: spěte, když miminko spinká. Protože když dítě usne, nikdy nevíte, kolik máte času. Nesnažte se prvně poklidit, dát si oběd nebo zavolat kamarádce. Jděte spát okamžitě. Nedělám si legraci.

Asi po půl roce si dítě udělá režim a začne spát jen dvakrát denně. A spí skoro celou noc. Tedy s těmi přestávkami na kojeni, ty trvají. Také mu asi po půl roce začnou růst první zoubky. Dítě přestane spát v noci. Každé dítě to samozřejmě nese jinak. Ale moji citliví chlapečci to nešli špatně. Zoubky rostou vždy v určitých frekvencích. Začnou, vyrostou a pak je chvíli klid. V těchto náročných obdobích jsem chodila spát v osm s kluky. Snad každou hodinu se budili a volali mámu. Když jsem byla s nimi, spali klidněji. Stačilo, že mě nahmatali a spali spokojeně dál. Někdy jsme kojili celou noc.

Spánek dětí je velká věda a každému zabírá něco jiného. Mě se vždy nejvíce osvědčilo vzít si je do postele a být tam pro ně. Vypozorovala jsem, že nejlépe spí ty dvě až tři hodiny po uspání. To jsem měla čas na sebe, manžela nebo si uklidit a připravit jídlo na druhý den. Maximálně kolem desáté jsem šla spát, protože jsem nikdy nevěděla, kdy budou ráno vstát. A nevyspalá máma je horší než probuzené dítě.

Když jdete večer uspávat, nic si neplánujte.  

A ještě vám prozradím jeden ze zákonů schválnosti mateřství: když jdete večer uspávat, nic si neplánujte. Buďte klidná a smířená s tím, že se vám třeba nepodaří odejít. Protože jak půjdete uspávat s tím, že potřebujete, aby dítě rychle usnulo. Zákonitě neusne.

Jinak já, ať jsem dělala, co jsem dělala, moje děti se budily celou noc až do té doby než jsem přestala kojit a než vyrostly všechny zuby. V případě staršího syna to bylo do věku asi dvou a půl let.
Co se týče uspávání a spánku dětí, podle mě neexistuje žádný zaručený univerzální recept. Ale vždy pomůže, když budete klidná a trpělivá. Nikam nespěchejte a snažte se zjistit, co potřebuje ten váš drobeček. 

Hodně štěstí.