Výletování aneb to je dost, táto, žes nás taky vyvez

Dnes mám pro vás něco z trochu jiného soudku 😉

Také jste si všimly, jak je to s dětmi přes zimní období těžké? A jak se všechno zase uklidní, když můžeme děti vypustit ven?

U nás na venkově to tedy platí.

Se sluníčkem a lepším počasím přijde i lepší nálada. Už není problém dostat děti ven a nějak je tam udržet. Už s nimi nemusím bojovat při oblékání. Už nemusím vymýšlet, kam zase půjdeme a co budeme dělat. Přes zimu, kdy se často nechce ven ani mně, je obvykle přesvědčím jen na cestu do obchodu pro něco dobrého 😁 

A proč je nutím chodit ven? Snažím se den trochu rozplánovat, protože strávit celý den doma je náročné. Čas doma ubíhá pomalu. Za chvíli si lezete po hlavách a já počítám každou minutu do chvíle, než už půjdeme spát. Je těžké stále vymýšlet nějakou zábavu nebo činnost. Je těžké si pořád dokola hrát s legem a honit zloděje 😁

Teď, když už konečně začalo být hezky, často stačí jen otevřít dveře na dvůr a děti už se zabaví samy. Často je spíš nemůžu dostat domů. Když je teplo, jsme takoví venkovní lidé. Žijeme na zahradě. Hrajeme si na pískovišti nebo na kamínkovišti, pozorujeme brouky, stavíme pro ně domečky, sbíráme bylinky a poznáváme je, zaléváme záhonky, sejeme ředkvičky, sázíme salát.

Je toho plno, co najednou jde a všechno je přirozené a nenucené.

Když je teplo, najednou dostanu chuť i cestovat a objevovat. A tak občas vyrazíme.

Tuto sobotu jsme na doporučení kamarádky společně navštívili krásné místo, a tak mě napadlo, že by se vám tento tip také mohl hodit.

Rekreační areál Vrchbělá
https://www.arealvrchbela.cz/

Možná už jste o tomto areálu slyšely, ale pro mě to byl objev roku. A navíc kousek od domova. Je to obrovský areál s dřevěnými prvky pro různé věkové skupiny dětí, nechybí sezení pro rodiče, čisté toalety, rozhledna, naučná stezka, in-line dráha a procházkový okruh s výhledem na Bezděz. Pro milovníky zvířátek nechybí ani minizoo s automatem na krmeni a výběhem s kozami. V sezóně asi funguje i občerstvení.

Jediné, co by se dalo vytknout je, že Vrchbělá je trochu větrné místo (zase se tam alespoň dají pouštět draci). A na trávníku je celkem dost bobků od místních zvířat. Aspoň si ale mají malá batolata, jako je můj mladší synek, s čím hrát a co jíst, navíc je to bio 😁 😁

Kupodivu je zatím vše kromě ubytování v kempu a lanové dráhy zdarma.

My jsme si výlet náležitě užili. Starší syn byl mega spokojený. Vylezl na rozhlednu, olízla ho koza, srazil se s kamarádem v bludišti a řádil na dětské lanovce. Mladší zase všude lezl jako blázen a hledal zaječí či kozí bobky, takže ten se bavil taky. No a já s manželem jsme se vrátili unavení z toho věčného běhání za dětmi. 

Ale jo, byla to příjemná změna i pro nás. Myslím, že tam byla i jedna krásná chvilka, kdy jsme na minutku zapomněli, že máme děti a jen tak tiše seděli, hřáli se na sluníčku a drželi se za ruce. Byl to tedy jen okamžik, ze kterého nás vytrhl řev jednoho z našich kluků, ale stálo to za to.

Výletování zdar, sezóna konečně začíná 👍

Napište mi, jestli máte také nějaké své oblíbené místo, kam rádi jezdíte s dětmi?

PS: Až na Vrchbělé půjdete na záchod, nechoďte na ten v nápisem Dívky. Tam jsem konečně pochopila, že už dávno dívka nejsem. Miniaturní záchodeček byl toho důkazem 🤣 Mají zde totiž kabiny zvlášť pro ženy, dívky, chlapce a muže. A já bezmyšlenkovitě zaplula hned do té první s tím, že jsem přeci holka a ne kluk. Ale ouha. Vyčůrat se tam byl malý cirkusovým kousek. Ale zase jsem si aspoň na chvíli připadala jako Sněhurka u sedmi trpaslíků 😊